|
ZAJÍMAVOSTI A ZASTÁVKY
|
|
 Josefův Důl - Přehrada
Tvář Josefova Dolu přeměnila především Josefodolská přehrada postavená v letech 1976-82 na říčce Kamenici. Tato přehrada dnes zadržuje 23 milionů krychlových metrů vody a její dvě hráze jsou 44 metrů vysoké. Protože přehrada zásobuje pitnou vodou město Liberec, není využívána k rekreačním účelům. I pohled z povzdálí ze břehů, zejména při západu slunce, stojí za to.
|
|
 Kristiánov
Slavná sklářská osada z roku 1775, kdy zde J. L. Riedel, nejslavnější jizerskohorský sklář, založil huť na výrobu skleněných tyček, tyčinek a lustrových ověsků. V roce 1882 byla výroba zastavena a o pět let později huť shořela při velkém požáru současně se školou, chalupami sklářů a zůstala zde jen myslivna a panský dům, který také shořel, ale až při mobilizaci v roce 1938. Dochoval se původní sklářský hřbitov a hospoda, známá pod jménem Liščí bouda, v níž je od roku 1964 instalována expozice sklářství a přírody Jizerských hor, s modelem starého Kristiánova. V současné době je muzeum otevřeno především během víkendů a svátků a také během tradiční Mariánské Kristiánovské pouti. Jinak je osada neobydlena.
|
|
 Nová Louka
Samota na horské louce uprostřed lesů nad Bedřichovem. Vznikla roku 1630 jako dřevorubecká osada, později se obyvatelé živili pastevectvím a roku 1756 se tu zrodila sklárna, kterou nejříve vlastnil J.J. Kittel a později slavný sklář Riedel. Pro majitele tu byl vystavěn honosný panský dům, který zde zůstal i po zboření sklárny v roce 1837 a jenž následující majitel, hrabě Clam-Gallas, přestavěl na lovecký zámeček. V roce 1928 se zámeček stal vládní chatou a byl přejmenován po kancléři Šámalovi na Šámalov nebo Šámalovu louku. Nový název se však neujal. Dnes je zámeček Nová Louka významnou křižovatkou letních i zimních turistických cest, vítaným místem pro odpočinek a posilnění. Zdejší kuchyně je vyhlášená především pro zvěřinu. Je zde také možno domluvit vyjížďky na koních.
|
|
  Královka
Nejvyšší místo Maxovského hřebene (859 m.n.m.), původně zvané Konigova vyvýšenina (odtud Královka) nebo také Nekras. Na vrcholu stojí horská chata stejného názvu, kde si můžete udělat zastávku. Kromě jídla a pití je ovšem hlavním lákadlem 24 metrů vysoká kamenná rozhledna z roku 1907. A výhled z ní samozřejmě stojí za to vyšlapání schodů.
|
|
 Hrabětice
Osada rozptýlená na lučinatém maxovském hřebeni, založená roku 1700. Na Hrabětické louce je tradiční místo startu Jizerské 50. Původní hasičská zvonička na rozcestí poblíž parkoviště je důležitým orientačním bodem a nezbytným zdrojem posilnění : je zde totiž umístěn obchůdek s občerstvením.
|
|
 Rozmezí
Křižovatka turistických cest na nejvyšším bodě kristiánovské silnice. Skutečné "rozmezí", tedy hranice frýdlantského, libereckého a smržovského panství leží o pár set metrů na jihozápad. Najdete zde balvan s vytesanými iniciálami HF, HR, HM a letopočtem 1822. Do roku 1959 tudy procházela hranice okresů Frýdlant, Liberec a Jablonec nad Nisou.
|
|
 Na Čihadle
Přírodní rezervace (38,5 ha) na rozvodí mezi Baltickým a Severním mořem. Rozprostírá se v zalesněném terénu na úbočí Zasněžených věžiček a je nejznámějším vrchovištem Jizerských hor. Roste zde vzácná květena jako rosnatka okrouhlolistá, kyhanka sivolistá nebo klikva, vlochyně či blatnice bahenní. Vyhlídková věž. Jméno pochází od tradiční obživy obyvatelů Jizerských hor - čižby neboli ptáčnictví. Malí a zpěvní ptáci jako jikavci, čečetky, brkvoslavové, kvíčaly a další končili na talíři ještě dlouho po roce 1872, kdy byla čižba zakázána z důvodu ochrany ptactva.
|
|
 Krásná Máří
Vyhlídkové skalisko 900 metrů nad mořem nad roklí Velkého Štolpichu. Pojmenováno na paměť rudného dolu z roku 1582. Skalisko je asi 18 metrů vysoké a opatřené železnými stupy a zábradlím.
|
|
 Na Knajpě
Křižovatka Štolpišské a Kasárenské silnice v centrální části hor. Poblíž se nachází stejnojmenné vrcholové rašeliniště porostlé klečí - přírodní památka. Jméno pochází od již zaniklé ubikace pro lesní dělníky, nicméně i nyní je zde alespoň v zimě otevřen kiosek s občerstením. Foto: Klečová louka
|
|
 Protržená přehrada
Bývalá údolní přehrada na říčce Bílá Desná, dokončena v roce 1915, měla svého času výspu vysokou 17,5 metru a dlouhou 172 metrů. Původní objem plánovaný na 400 000 metrů krychlových byl naplněn pouze ze dvou třetin, když se dne 18.9. 1916 protrhla a zaplavila celé údolí a většinu Tanvaldska. Dnes zůstala z přehrady vysoká šoupátková věž připomínající zbytek tajemného hradu a podzemní kanál spojující bývalou nádrž se sousední přehradou Souš, znovu užívaný od roku 1981.
|
|
 Mariánskohorské boudy
Původní pastevecká enkláva krkonošského typu na Mariánskohorském hřebeni ve výšce 943 m.n.m. byla založena roku 1705 byla až do 19. století nazývána Fricovy boudy, podle Fritze Mitlehnera, který boudy v roce 1709 koupil. Dnes zde stojí skupinka chalup a pramen pitné vody. Je odtud krásný výhled do okolí.
|
|
 Smědava
Samota s horskou chatou na severovýchodním svahu Jizery. První objekt tu stál již v roce 1814, novější budova byla postavena v roce 1841 a její součástí byla i strážnice financů (celníků). Později změnila účel na ubytovnu lesních dělníků a v roce 1932 vyhořela. Také krásný lovecký zámeček Clam-Gallasů z roku 1910 skončil roku 1969 v plamenech. Současná chata Smědava, která je oblíbeným místem občerstvení pro turisty, byla postavena na místě původní v roce 1935. V zimě je Smědava posledním místem, kde se protahují cesty směrem od Hejnic. Z Tanvaldské strany kolem přehrady Souš je autem přístupná pouze v létě.
|
|
 Jizerka
Rozptýlená a odlehlá osada Jizerka má bohatou historii. Od ptáčníků a čihařů, kteří toto místo osídlili už před rokem 1539, přes horníky hledající drahokamy, evangelíky hledající úkryt, dřevaře, které lákaly hluboké lesy až po skláře, z nichž nejslavnejším byl samozřejmě "sklářský král severu" Reidel, který zde v roce 1928 postavil huť na výrobu tyčí, dutého skla a flakonů. Jizerka tou dobou nebývale prosperovala a byla zde pila, pekárna, nová huť i výstavný dům majitele sklárny. Malebná osada dnes slouží především k rekreaci, v centru je horská chata Pyramida, pojmenovaná podle kamenné pyramidy poblíž, ve staré škole najdete infocentrum a muzeum a nenechte si ujít ani svérázné "muzeum kuriozit" Hnojový dům.
|
|
 Rašeliniště Jizerky
V okolí Jizerky se nalézají nejcennější lokality národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky (183ha), porostlá klečí, nízkým jalovcem, horským smrkem a nízkou břízou karpatskou. Naučná 6 km dlouhá stezka Vás poetickým prostředím meandrující říčky a tmavých tůní bezpečně provede. Napříč chráněným územím vede silnice (zákaz vjezdu, na kolech přístupna) z Jizerky na Smědavu.
|
